Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pověst: Potrestaná lakota

16. 6. 2010
Kdysi v dávných dobách žil v Hrabenově velmi lakomý sedlák. I jeho rodina trpěla jeho lakotou. Žena a děti chodily nuzně oblečené a často měly prázdné žaludky. Od rána do večera honil sedlák ženu a děti do práce. Peníze měl schované v dubové, železem pobité truhle. Protože už byla plná zlaťáků, rozhodl se, že ji zakope na zahradě. U sedláka bydlel chuďas, který za práci dostával velice málo zaplaceno. Živil ženu a děti. Jednou v noci měl takový hlad, že vylezl na třešeň, aby se alespoň najedl třešní. Za chvíli vidí sedláka, jak míří přímo ke stromu, na němž seděl. Chudák strachem ani nedýchal. Sedlák pod stromem začal kopat jámu. Když ji vykopal, odešel. Chudák byl zvědavý, co se bude dít dál, a zůstal tiše sedět na stromě. Za chvíli sedlák přivlekl těžkou truhlu, pustil ji do jámy a zasypal hlínou. Při tom mumlal zaklínadla. Nakonec řekl: „Malhubo, nevydávej pokladu nikomu!“ Duch Malhuba odpověděl: „Nikomu je nevydám, jenom tobě nebo tomu, kdo mně přinese koláče napečené z věrtele vyprošeného hrachu.“ Sedlák odešel a chudák pospíchal domů. Nastala zima. Chudák obcházel vesnici a prosil sedláky, aby mu dali alespoň trochu hrachu. Když ho bylo věrtel, dal ho semlít a jeho žena z něj napekla koláče. Chuďas zakázal manželce a dětem se koláčů dotknout. V noci pak odnesl koláče duchovi, jenž strážil poklad, a ten mu jej vydal. Od té doby se jim dobře dařilo. Vyhublá žena se pěkně „spravila“ a děti chodily hezky oblečené a najezené. Sedlákovi se chudákova žena začala čím dál víc líbit, zatímco jeho, protože byla hubená a scvrklá, čím dál míň. Jednou se chudáka zeptal: „Čím to, Nácku, že ta tvá je včil taková baculatá a červená, jako omládlá?“ „To máte kmocháčku tak,“ povídá chudák „prodal jsem Terezinu starou kůži v Šumperku koželuhovi. Dostal jsem za ni tuze moc peněz a ženě narostla kůže nová. To víte, že mladá kůže je vždycky lepší než ta stará.“ Sedlák odpověděl: „To máš pravdu, ale vždyť to muselo krvácet, když jsi tu kůži stahoval!“ „To já jsem rozřízl peřinu, tělo zasypal peřím a krvácení přestalo.“ odpověděl chudák. Sedlák spěchal domů a ženě vyložil, jak by se mohla nechat omladit a ještě by vydělali spoustu peněz. Žena však nechtěla svolit k tomu, aby z ní stáhl kůži. Myslela, že se zbláznil. Když to nešlo po dobrém, zkusil to sedlák násilím, ale žena raději i s dětmi utekla z domu. Sedlák zuřil, ale když se mu jeho plán nezdařil, chtěl se alespoň potěšit se svými dukáty zakopanými pod třešní. Když však poklad nenašel, zhroutil se a zemřel. Přílišná lakota jej usmrtila.
 

Náhledy fotografií ze složky Pověst: Potrestaná lakota

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář