Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pověst Přimda

18. 10. 2010
Na počátku 9. století se stal německým císařem Jindřich. U jeho dvora sloužil mladý hrabě Albrecht z Oldenburka. O něco mladší než on byla i osmnáctiletá císařova dcera Elenka. A protože se jí v kráse a duchaplnosti nemohl v Německu nikdo rovnat, hrabě Albrecht se do ní z celého srdce zamiloval. Vztah to byl oboustranný, oba toužili jen po tom, aby mohli být navždy svoji. Hrabě ovšem věděl, že se nemůže stát důstojným nápadníkem císařské dcery. Proto nejprve potají rozprodal všechny svoje statky, vystoupil z císařových služeb, sedl na koně a rozjel se daleko do ciziny. Tak se dostal až k nám do hlubokých lesů, kde spatřil vrch, odkud byl dobrý výhled. Protože šlo o místo vzdálené i nepřístupné, dal na kopci vybudovat nevelký, ale pevný hrad. Už během stavby sem dal navézt nejrůznější potraviny pro případ dlouhého obléhání nepřítelem. Nakonec nový hrad stál. Bezejmenný v hustém lese. Brzy poté se hrabě vrátil převlečený za potulného pěvce k císařovu sídlu. Samozřejmě jenom proto, aby za jedné temné noci unesl Elenku. Odvezl si ji do Čech, kde nepoznáni žili ve štěstí. To štěstí trvalo plných pět let. Jindřich se dovtípil, co se stalo, a přísahal mladé dvojici krutou pomstu. Zatím ovšem netušil, kde by mohl uprchlíky najít. Jednou se musel odebrat na poradu se svými kurfiřty do Řezna poblíž českých hranic. Zde se zúčastnil lovu v pohraničních hvozdech. Hnal se na koni za jedním jelenem tak dlouho, až zabloudil. Císař nevěděl, kudy se dát, nechal tedy svého koně, ať sám hledá cestu. Navečer spatřil průhledem mezi stromy hrad na jakémsi kopci a zamířil hned k němu. Ano, bylo to ono tajné hraběcí sídlo. Albert ani Elenka císaře hned nepoznali, bez podezření se ho ujali a nabídli mu večeři i nocleh. Ani druhého dne, když se s oběma loučil, jim jeho podoba nepřipomněla císaře. V nitru císaře ovšem bublala zloba. Rozhodl se, že utajené sídlo silou dobude a oba neposlušníky vydá katu. Sebral vojsko a znovu se vydal do hraničních lesů, aby se dostali k hradu. Ale než císařské vojsko mohlo zaútočit, zvolala Elenka vysokým hlasem: „Odpusť nám otče, pro lásku naši! Zabiješ–li mého muže, nebude mít ani pro mne život žádnou cenu a zabiju se sama.“ Po těch slovech se začali rytíři u císaře přimlouvat, aby udělil mladému páru milost. To také nejspíš rozhodlo. Jindřich se pousmál do vousů a poznamenal: „Ani jsem netušil, kolik podob může mít taková věrná láska.“ Zastavil vojsko, hraběte i dceru vyzval, ať vyjdou z hradu, že jim navždy odpouští. A tak se i stalo. Oba milenci se vzdali císaři na milost a opustili s ním i svoje utajené sídlo, Přimdu.
 

Náhledy fotografií ze složky Pověst Přimda

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář