Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pověst Oldřich a Božena

11. 10. 2010
a) Dle Dalimila. Kníže Oldřich lovil kolem Postoloprt. Stalo se, když skrze jednu ves jel, uzřel, že selská dívka na potoce stála bosi, bez rukávů a roucho prala. Selka krásná velmi byla a k tomu stydlivé mravy měla. Počal se kníže její kráse diviti, stanul a hned ji za kněžnu pojal. Ta kněžna byla šlechetná, jméno její bylo Božena. Páni to knížeti za zlé začali míti. Kníže jim odvětil: Páni, račte slyšeti: Ze sedláků (chlapů) bývají šlechtici a šlechtici mívají syny, chlapy; neb obstaralé stříbro činí šlechtu a často chudoba šlechtice sedlákem. Vyšli jsme všichni z otce jednoho a ten se čítá mezi šlechtice, jehož otec měl stříbra mnoho. A když jest tak šlechta s chlapstvem směšena, bude Božena má žena. Raději chci s českou selkou ve sňatek vejíti, než královnu německou míti. Vřeť každému srdce po jazyku svému. A proto Němkyně méně bude přáti lidu mému, bude míti německou čeleď a německy bude učiti mé děti. A proto bude jazyka rozdělení a ihned začne jisté zkažení. Páni, nevíte dobra svého, lajíce mi z manželstva mého. Kde byste řečníky brali, když byste před kněžnou stáli? Když z Boženy syna měl, tomu Břetislav jméno dal. b) Dle Václava Hájka z Libočan. Kníže český Oldřich, času jarního chtě sobě a svým služebníkům kratochvíli učiniti, jel až do Postoloprt, a odtud častokrát vyjížděje do lesů, s jeleny a jinou lesní zvěří mnohé provozoval kratochvíle. I přihodilo se dne jednoho, když se z lovu navracel a jel skrze jednu v jížto jméno její bylo Opučna, i uviděl uprostřed vsi, jak stojí u studnice dívka velmi krásné postavy. Praní šatův nechavši, tvář svou na kníže a jeho služebníky obrátila. I řekl jest kníže svým služebníkům: „Vidíte-li tu krásnou pannu“? I odpověděli: „Ctěný kníže a pane náš, vidíme“. A on jim řekl: „Věřte mi jistě, že jest toho div nemalý, že tato víska velmi chatrná mohla takové krásné stvoření uroditi. Optejte se jí, prosím vás, které její jméno.“ To oni když jsou učinili, ochotnou tváří odpověděla řkouc: „Jest mé jméno Božena“. Obrátiv se kníže k svým služebníkům řekl: „Jistě vám pravím, že tato Božena bude má žena“. Druhého pak dne kníže, povolav k sobě vladyk znamenitých, rozkázal jim jeti do vsi té, kdež jest stála dívka peroucí. I řekli jemu: „Nevíme, které jest té vsi jméno“. A on jim řekl: „Ptejte se, kde jest stála včera dívka u studnice jménem Božena toho času, když jsem já se s lovčími a holoty s lovu navracoval. A oni přijevše do Opučné ptali se obyvatelův řkouce: „Včera, když kníže pán náš jel‘ skrze tuto ves, která jest dívka mající na sobě čechel stála u studnice peroucí, jež má jméno Božena?“ A oni řekli: „Dcera Domoradova, souseda našeho“. A povolavše ji, jim ji ukázali. Kteřížto odpověděvše se Domoradovi otci jejímu a Samoborce její mateří a vůli knížete oznámivše dívku chtěj anebo nechtěj na kůň přistřený vsadivše, na dvůr knížete do Postoloprt přivezli a že se zalíbila knížeti perúc, té vsi dali jméno Peruc. Ženy pak poctivější oblekli jsou ji v roucho, které kněžnám náleží, před Oldřicha ji přivedli a on pojav ji za ruku hned s ní před kněze předstoupil. A tu hned vstoupil ve svatý stav manželský a povolav některých vladyk obojího pohlaví, skvostný jim učinil oběd.. Třetího pak dne na Vyšehrad se obrátil a na zejtří svolav starší a znamenitější, oznamoval jim a ukázal, kterak jest od Pána Boha krásnou manželkou obdařen. Božena kněžna, velmi šlechetná byla, kteráž jest mravně a poctivě uměla k jednomu každému se zachovati, jakoby od svého dětinství netoliko na knížecím, ale i na císařském dvoře byla vychována. Úmrtí Boženy kladou všichni souvěcí svědkové na r. 1052. Pohřbena jest ve Staré Boleslavi. Nápis hrobový byl také znám. (Fr. Štědrý, „Peruc“.)
 

Náhledy fotografií ze složky Pověst Oldřich a Božena

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

hmmmmmmmmmmmmm

(Milan, 11. 11. 2016 17:01)

dobrý

hmmmmmmmmmmmmm

(Milan, 11. 11. 2016 17:01)

dobrý